Space Hulk

Dnešní díl vám přiblíží jednu z legend mezi deskovými hrami s figurkami, která je s námi už od roku 1989 a v pravidelných intervalech se stále vrací, ve vylepšených verzích, na pulty obchodů. Co je naprosto skvělé, vždy se velice dobře prodává.

Tento díl se nebude zabývat příběhovým pozadím celého univerza, ale konkrétní hře jako takové. Space Hulk spadá do univerza Warhammer 40000 od společnosti Games Workshop a kdo by měl přeci jen zájem se o tomto univerzu dočíst více, odkáži ho na náš předcházející díl, který může být takovou pomyslnou vstupním branou i do této hry, nebo na jiné zdroje, kterých je internet plný.

Napříč celou galaxií vede Impérium válku proti mnoha smrtelným nepřátelům lidstva. Nicméně, žádný není tak strašlivý jako obávaní Genolupiči (v originále Genestealer). Tyhle příšerné šestinohé nestvůry cestují galaxií v opuštěných vracích lodí, hledaje nové planety.

V roce 40996 narazila hlídka Imperialního Námořnictva, prolétající sektorem Secoris, na velký vesmírný vrak unášený gravitačním polem hvězdy. Čtvrtá planeta systému Secoris byla hustě zalidněným světem, obývaným více než padesáti miliardami lidí. Bylo to centrum obchodní a vojenské aktivity a hrozba způsobená blížícím se vrakem byla nedozírná. Obávaje se nalodění na plavidlo s vlastními muži, vyslal kapitán, velící flotile, zprávu do blízké pevnosti - kláštera Krvavých andělů. Kapitula odpověděla a během tří týdnů dorazily síly Krvavých andělů pod vedením kapitána Sangalla do Secorisu.

Ohromná velikost vesmírného vraku a jeho malá vzdálenost od čilých obchodních cest vedoucích systémem předem vyloučila systematické bombardování - trosky by představovaly vážný problém pro prolétající plavidla. Místo toho kapitán Sangallo vyslal rozsáhlý výsadek na palubu vraku. První část výsadku se nesetkala s téměř žádným problémem. Brzy ale Krvaví andělé narazili na rostoucí odpor, když se pokoušeli ovládnout funkční kontrolní místnost a strojovnu. Během třiceti minut se začali Genolupiči probouzet z hibernace ve velkých počtech a Sangallo povolal zálohu na podporu obrany perimetru v okolí výsadku a sám se ujal vedení posil.

Některé z vás možná okamžitě napadne, zda má třicet let stará hra pro dva hráče stále co nabídnout i mladším hráčům deskových her. Do jisté míry určitě má, byť je můj pohled zkreslen kladným vztahem k figurkovým hrám všeobecně.

Hra má velice jednoduchá pravidla a pokud bychom vytáhli to nejdůležitější z nich, vejdou se v pohodě na dvě stránky. Pravidla jsou přístupná a herní mechaniky jednoduché, velice rychle se dostanou do krve a hráči si užívají každý svůj tah, napjatou a hutnou atmosféru.

Ve hře proti sobě nastoupí speciální jednotka Vesmírných mariňáků, tzv. Terminátorů, kapituly Krvavých andělů, kteří se v troskách vesmírné lodi pokusí, pro svou kapitulu, získat zpět svou čest a Genolupičů, kteří po zabití Vesmírných mariňáků vyrvávají z jejich padlých těl genové štěpy a modifikují tak svá další stádia vývoje.

Především u Terminátorů Krvavých andělů je kladen důraz na taktiku, jejíž podstatnou součástí je využívání krytí svých bratrů ve zbrani. Pohyb silně obrněných a vyzbrojených Terminátorů po palubě vraku je omezen a toto omezení reprezentuje stísněné prostory, kterými není snadné se, coby Terminátor, prodrat. Navíc je jejich herní čas a tedy i čas na přemýšlení hráče časově omezený. Svého nepřítele nevidí, dokud fyzicky nestanou tváří v tvář v úzké chodbě. Terminátoři vidí na herní ploše pouze žetony, které symbolizují signály z detektoru pohybu, ale o počtu nevědí nic.

Genolupičů je pochopitelně mnohonásobně více a jejich výhodou je především rychlost, se kterou se pohybují a jejich moment překvapení. Spolu s dlouhými, smrtícími pařáty zakončenými ostrými drápy, si v boji na blízko lehce poradí i s nejsilnějším terminátořím pancéřováním.

Krvaví andělé, neschopní zajistit důležité cíle, zaměřili pozornost na vnitřní oblasti lodi s cílem vyhledat spící Genolupiče. Avšak jejich útok jen celý proces urychlil a brzy byli Vesmírní mariňáci obklíčeni tisícovkami Genolupičů. Za těžké krycí palby, zajišťované první rotou Terminátorů, se pokusil Sangallo uvolnit své obklíčené jednotky. Nakonec byl donucen vyslat kupředu i Kvavé anděly, chránící přistávací zónu, aby zajistili bezpečný "koridor" zpět k výsadkové lodi.

Útok Genolupičů na chvíli polevil a zdálo se, že se budou moci Krvaví andělé stáhnout a znovu zaujmout vhodné postavení. Bohužel ale neměl klid dlouhého trvání. Genolupiči zpozorovali taktiku Vesmírných mariňáků a zaútočili s cílem oddělit je od munice a podpůrného personálu v přistávací zóně. Bitva se změnila v čirou anarchii, když se některé jednotky pokusily prorazit do cílových oblastí, zatímco jiné se stahovaly zpět, směrem k výsadkovým modulům. Rozdělené skupinky Krvavých andělů byly roztrhány jedna po druhé v drtivé záplavě nepřátel.

Obsah krabice je neskutečný a naprosto vymazlený (nenašel jsem vhodnější výraz, který by dostatečně vystihoval to, co po otevření těžké krabice uvidíte)! Co vyloženě bije do očí a čeho si, kromě nádherných figurek, všimnete jsou herní desky, které do sebe skládáte jako puzzle a tvoříte z nich herní mapu. Je to opravdový kus kartónu, který jsem doposud v žádné jiné hře neviděl. Nemyslím jen tloušťku kartónu, ale kvalitou zpracování, kdy ani jeden z kartónových dílků není zcela generický. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak silné perforování těchto herních desek a hráči hned vidí, spíše vnímají, jednotlivá herní pole a na herním stole vypadají spolu s nabarvenými figurkami úchvatně.
Nutno podotknout, že hra neobsahuje nabarvené modely, které by hru neskutečně prodražilo.
Části map spolu dokonce mohou tvořit, pomocí žebříků, vícepodlažní úrovně. 

Po více než šesti stech letech od tragédie na Secorisu, díky obrovské náhodě, vystoupil z warpu vesmírný vrak, přezdívaný Krvavými anděly, Hřích věčného zatracení, jen pár světelných let od domovského systému Baal.

 Každý válečník byl toho dne pod velkým tlakem. Vyčištění vesmírného vraku od Genolupičů a umožnění archeo-technologům a techno-kněžím provést kompletní průzkum starodávných plavidel bylo pro Krvavé anděly otázkou cti. Cokoli jiného by jen dále podlomilo sebeúctu celé kapituly a zbavilo ji veškerého respektu a autority. Proto si kapitán Raphael a jeho bojovníci nemohli dovolit selhat.

A právě do této časové linky, hra Space Hulk, hráče zavede. Hra se skládá z 12 tématických misí spojených do jedné kampaně. Jak už bývá u her od Games Workshop zvykem, každou misi provází dlouhý text (text v tomto článku, psaný kurzívou, pochází z knihy misí 3. edice hry), který hráče dostatečně nabudí energií a ti se po hlavě vrhají do plnění jednotlivých úkolů.

Díky tomuto systému misí hra postupně dávkuje také obtížnost a ne vždy jde o eliminaci protihráče, což potěší, přestože je boj stále velice důležitý.
Boj jako takový je kostkový a tedy zcela v rukou náhody.

Hráč, který ovládá jednotku Krvavých andělů disponuje jednou, nemalou, výhodou a pomáhá mu čelit přesile Genolupičů. Na začátku každého kola si totiž hráč náhodně vylosuje Velící žeton, jehož hodnota se pohybuje od jedné do šesti, který hráči dává pro dané kolo více akcí, protože každý Terminátor má v základu pouhé čtyři akce.
Tyto žetony pomáhají hráči provádět různé úkony, které by ve svém tahu jinak nestihl, ale především dovoluje hrát a reagovat v tahu protihráče. Hodnota Velícího žetonu je pro hráče Genolupičů skryta.

Počet kol není omezen, ale hra dříve nebo později hráče, kteří hrají staticky a zaseknou se na jednom místě, potrestá a to udržuje oba hráče v napětí a tak je Space Hulk od začátku až do konce napnutou partií.

Krabice první edice Space Hulk obsahovala tři desítky figurek, takřka padesát mapových dílů, pár šablon, žetony dveří a pět kostek. Space Hulk se stal hitem a v roce 1990 vyšla hned dvě rozšíření Deathwing a Genestealer, přinášející komplexnější pravidla pro nové jednotky, využívání psychických sil a další mise. Teprve v roce 1991 byly mise spojené do jedné kampaně.

Koncept druhé edice byl hodně přepracován a změnil se systém celé hry. Odstraněny byly přesýpací hodiny, které časově omezovaly tah Vesmírných mariňáků a žetony extra akcí, které už nedovolovaly hrát Terminátorům Krvavých andělů v kole Genolupičů. Grafickými úpravami a revizí prošla nejen pravidla, ale také kniha misí.

Třetí edice Space Hulk získala na přelomu let 2009 a 2010 hned několik ocenění. Těmi zásadními jsou například:
Vítězství v soutěži Golden Geek v kategorii Nejlepší desková hra pro dva hráče nebo vítězství v soutěži Origins Nejlepší desková hra.

Obsah čtvrté edice hry je takřka totožný se třetí, přestože pár, spíše kosmetických, změn proběhlo. Těmi zajímavějšími věcmi, které hra oproti třetí edici nabídla, jsou čtyři extra mise a žeton Turbo-výtahu. Novinkou v této edici jsou také tři mini kampaně určené pro modely kapitul Dark Angels, Ultramarines a Space Wolves, vydané pro iPad. Každá z mini kampaní obsahuje tři mise.

Kvůli nedostatečným informacím vysadil raději Raphael své bojovníky za pomocí výsadkových torpéd, než aby vkládal důvěru v rozmary teleportační technologie. Obrovské, raketám podobné, výsadkové lodě prorazily vnější trup vesmírného vraku. Vesmírní Mariňáci vystoupili z útočných lodí a pohotově vytvořili obranné pozice.

 Byl zajištěn perimetr, ve kterém se mohli technici a další podpůrný personál přesunout na palubu vesmírného vraku. Tahle základna měla být zásadní pro úspěch Krvavých Andělů a měla zajišťovat munici a opravy pro Vesmírné Mariňáky na jejich postupu z přistávací oblasti.

 Aby si zajistil přehled nad situací, zůstal kapitán Raphael na palubě útočného křižníku Andělský Meč. Odtud byl schopen udílet strategické cíle jednotkám uvnitř vesmírného vraku a ponechat individuální mise na iniciativě, tréninku a zkušenostech seržantů každého pětičlenného oddílu.

Tím, že se sám nezúčastnil boje, si mohl kapitán Raphael udržovat strategický přehled, který chyběl při setkání Krvavých Andělů na Secorisu a zajistit, aby byli Vesmírní Mariňáci a jejich zdroje efektivně rozmístěny v nebezpečné a stále se měnící bitvě.

Díky široké hráčské základně vznikl nespočet misí a kampaní a existuje také editor misí, kde si vy sami můžete velice snadno vytvářet vlastní mise. Po odehrání oněch dvanácti misí nebrání nic tomu si vytvořit vlastní obsah nebo si stáhnout z internetu nějakou kampaň.

V posledních letech se dostal Space Hulk opět na monitory stolních počítačů. První velkou reinkarnací byl, před zhruba šesti lety projekt studia Full Control Studios, který převáděl deskovou hru na monitory. I přes své chyby si hra své hráče našla a mohl tak vzniknout mnohem lepší a propracovanější Space Hulk nesoucí podtitul Ascension.

Se Space Hulk: Death Angel se také můžeme setkat, coby karetní hrou, ale bohužel fungovala nejlépe jako solitér a obchodně se jí příliš nedařilo.

Na závěr tohoto dílu asi to nejlepší, po domluvě můžeme tuto hru do klubu přinést a vy si jí tak vyzkoušet a zahrát.