Dubnové deskohraní

Třešťské deskohraní je sice dávno za námi a jak se zima přehoupla do jara, začalo se pracovat. S tím, jak ubývá volného času, přibývá práce. Přesto ani v těchto chvílích Klub deskových her rozhodně nespí.

Jak shrnout dubnové deskohraní, když se událo takřka před měsícem? Ono to dost dobře nejde, hrálo se mnoho her, ale pokusím se vzpomenout si alespoň na pár věcí, které možná stojí za to vypíchnout.

Jako vždy, celá akce začala úderem 10 hodiny dopoledne a hrálo se a hrálo.... 

Jako první šel na řadu Warhammer Underworld Shadespire, pro kterou chystáme Češtinu a se hrou jako takovou mám v Třešti velké plány, ale o tom zase jindy. Ono vše nakonec záleží na lidech, hráčích.

Na stolech jsme chystali a hráli další hry. Byla mezi nimi také celkem záludná karetní hra Abyss spolu s rozšířením Kraken, ve které může vyhrát jen jeden a zmocnit se tak zároveň vládnoucího trůnu v podmořské říši. Bohužel se blížilo poledne a skupince hráčů, která si chtěla hru původně zahrát začalo kručet v bříšku a tak odešli na oběd.

My, kteří žijeme hraním a nic než hraním ( vtip ), jsme hráli dál. Návštěvníci se prostřídali, dorazili další a tak se hrálo téměř bez přestávky.
Abyss se nakonec odehrál, v jiné sestavě, ale odehrál. U tohoto stolu jsem byl sám jako hráč a byla to velice napínavá partie, ve které rozhodovali především vojenští lordi a jejich nepříjemné schopnosti omezující protihráče. Přestože se zdálo, že vítěz byl jasný už od poloviny hry, nebyla jeho výhra v konečném sčítání vítězných bodů až tak jasná.

Se stejnou skupinkou hráčů jsem odehrál ještě New York 1901. Je to rodinná pohodovka, ve které není znát tlak na prvek náhody. Náhodný je pouze trh s nemovitostmi, ale i s ním se dá do jisté míry operovat pomocí dvou karet na hráče a tím trh ovlivnit. Výhra mi utekla o 2 body, měl jsem sice postavených nejvíce mrakodrapů i jeden z unikátních, ale v boji o parcely na bodovaných ulicích už jsem takové štěstí neměl a obsadil pouze věhlasnou Broadway.

Batelovští hráči otevřeli krabici s Českou škodící a do jisté míry i humornou ( převládá černý humor ) hru, Jak nedostat infarkt. V klubu se hra nehrála hodně dlouho, ale od stolu často zazníval smích a škodolibé vtípky na adresu událostí z Osudových karet a z párty, kterou pro své sousedy pořádá vždy jeden z hráčů. Cílem hry je zůstat ve hře jako poslední a tak není divu, že se na párty většinou hostům podávají ty nejnezdravější pochutiny.

Bohužel si nevzpomenu na všechny hry, zvláště na ty, které jsem sám nestihl zahrát nebo jsem neznal.

Jednou ze zajímavých karetních her, kterou rozjel Láďa s Davidem byl bezpochyby Android: Netrunner. Je to karetní hra o kyber-válkách, odehrávající se v dystopické budoucnosti, ve které se srážejí světonázory zkostnatělých společností a individualistických ajťáků a kde spojení člověka se strojem se dostalo hluboko za myslitelnou mez. Mocné megakorporace se snaží dosáhnout svých cílů, v čemž jim však překáží elitní hackeři, známí jako "běžci", kteří útočí na cenná firemní data. A to je také cílem hry, kdy se jeden z hráčů stává "běžcem" a druhý je jakýmsi firewallem hlavních serverů megakorporací a snaží se "běžcům" hru znepříjemňovat a zabraňovat prolomení hlavního serveru.

Dále se hrála například Citadela, Zooloretto, Dreadball, Krycí jména, Velká kniha kouzel a opravdu spousta dalších her.

Kolem 19 hodiny, kdy většina normálních lidí odešla nebo prostě musela odejít kvůli povinnostem, jsme rozbalili krabici Scythe. Plánovali jsme to pro 7 hráčů, ale vydrželi jsme jen čtyři, přesto šlo o napínavou partii, kdy se potvrdilo, že když se tři perou, čtvrtý se směje a tím čtvrtým jsme byl já.
Vtipné na tom je to, že jsem se 3/4 hry plácal ve svém růžku herní plochy a nevěděl kam dřív skočit, co dříve a co více potřebuji. V té poslední čtvrtině se ovšem zrodil plán a s odřenýma ušima nakonec také vyšel. Ve svém posledním tahu jsem splnil dvě hvězdy naráz, ukončil tak hru a šlo se bodovat. Samotného mě výsledek překvapil, protože jsem byl zhruba o 30 bodů napřed.

Během dubna se konala ještě jedna akce, za kterou jsme prostě museli vyrazit. Klub deskových her v Havlíčkově Brodu pořádal barvící workshop.

Teoretickou část měl na starosti Filip z tamního klubu a povídalo se o štětcích, technikách barvení a po teoretické stránce šlo o zajímavý a informacemi nabitý program a to i pro mne, přestože barvím modely řadu let.

Po teorii přišla ke slovu praktická část a překvapilo mě, kolik úplných nováčků na akci dorazila. Bohužel hlavní náplní pro mě nebyl workshop, ale výlet na motorce, tak jsem po 3 hodinách odjel. Sám jsem si nabarvil něco maličko ze svých věcí a večer jsem koukal na fotky z celé akce a některé výsledky byly, zkrátka, perfektní. Zvláště, když si člověk uvědomí, že miniaturu nebo 3D model drželi v rukách poprvé v životě. Koníček je to krásný, na začátku se může zdát i drahý, ale nejdražší na tom je ve finále jen čas, který nad figurkami člověk ztratí.

Na 26. května máme domluvené s klubem hraní, tak pokud by měl kdokoliv zájem s námi jet, ať se nebojí ozvat. Teoreticky jsou v autě ještě 2 místa volná. Více informací na Facebooku naší herní skupiny.

Před námi je teď ještě Pohádkový les, akce pořádaná městem Třešť.
Další Deskohraní se uskuteční až po letních prázdninách, přesto budeme hrát i v této době, ovšem v domácím prostředí a na léto občas vyrazíme ven, zahrát si Disc Golf a v plánu jsou i další akce, které jsou zatím jen v mé hlavě.

A to je asi tak vše z dění v třešťském deskoherním klubu.